Zavírám oči, sním a představuji si krásnou zahradu s terasou jako obývák. Přesně takové místo jsem toužila celý život mít pro vlastní pohodu a setkávání s rodinou a přáteli. Když jsme si po svatbě s manželem pořídili dům v Podivíně u Břeclavi, nedá se ani říct zahrada, ale pozemek kolem byla jen stavební navážka zarostlá lebedou. Tedy pole doslova neorané, které čekalo na naši kreativu.
Trávením času na vlastní zahradě jsem se do květin, keřů a zahradničení vůbec zamilovala. Fascinuje mě poznávat kdy která květina kvete, co a jak zastřihnout, čemu se lépe daří ve stínu a čemu na slunci, čím hnojit nebo kterou rostlinu zasadit do jaké hlíny. Je to alchymie a stejně to vždy nedopadne, jak by údajně mělo. A to je na tom krásné.
Prostě jsem se do kytek zamilovala. A zkrášlování terasy nejen květinami se mi snad nikdy neomrzí.
Radka Husáková